Jak to vše vznikalo? Co bylo prvními kroky?
Jsem v obraze. Tak bych nejpřesněji popsala koncept automatů (automatické malby), při kterém se skrze proces a tělo dostávám do hlubších vrstev podvědomí. Tvořím autentické záznamy svých myšlenek.
Černé plátno na mě působí tak, že se věci začnou vynořovat. Nemám potřebu celé plátno zaplnit barvami a zbytečně podávat příliš mnoho informací. Pokud jich tam je moc, postupně je čistím.
První fází jsou automatické tahy, které přicházejí a odcházejí – nechávám se vést procesem, aniž bych předem určovala směr. Stejně intuitivně nanáším i barvy. Ve druhé fázi hledám komunikaci mezi tvary a barevností.
Dadaisté věřili, že pravé slovo i obraz mohou vycházet z útrob – z podvědomí a těla. Spoléhali na spontánnost a náhlé impulzy. Inspirovala mě myšlenka, že tvorba vzniká právě tam, kde rozum ustupuje intuici.
Automatická malba, kterou později silně rozvinuli surrealisté, je pro mě cestou k sobě – procesem uvolnění, ztráty kontroly a poznání.
Zároveň mi ale pořád jde o kompozici a jistou estetiku. Nemusí to být prvoplánově hezké, ale mělo by to dohromady fungovat. Skladba obrazu by měla hrát tak, aby tvary, obrazce a různé nahodilé šlahouny věděly, jak na obraze fungovat.
Když mám v sobě příliš energie a potřebuji ji uvolnit nebo zklidnit, je tohle moje nejúčinnější technika. A často z ní vznikají silné malby, i když výsledná podoba není tím hlavním cílem.